Nevadí

Wabi Daněk

1:NDapůl jako hrou a nAapolovic vážně,
čerstvou mGaturitou zmužnělDý,
chtěl jsi dobýt svět, a svAět se tvářil vlažně
na tvý bGubnování nesmělDý,A 
hlDavu plnou věd a nAadějí svý mámy,
zkoušky přCijímací, pGotom pDádA,
znDalosti jsi měl, cos' nAeměl, byli známí,
takže lGitujeme, za rok snDad,
Ema tehdy pH+oprvé jsi řEm7ekl: nevAadí, zase bDude líp.
2:Pomalu šel rok, a zase stejná škola,
čekáš předvolání každej den,
předvolání máš, a na něm: vlast tě volá,
takže za dva roky s úsměvem,
dva roky vzal čert, a za nějakej týden
stojíš na radnici s holkou svou,
bylo to s ní fajn, tys věřil, že to vyjde,
kde tvý nebetyčný plány jsou,
a tehdy podruhé jsi řekl: nevadí, zase bude líp.
3:Neměli jste byt a vlastně ani prachy,
prej, že ve dvou se to táhne líp,
jenže už jste tři, a máma s dvěma bráchy,
starej dvoupokoják - špatnej vtip,
tak jste žili rok v tý supertěsný kleci,
vzteky vysušení jako troud,
potom jeden den si žena vzala věci,
další připomínky řešil soud,
a tehdy potřetí jsi řekl: nevadí, zase bude líp.
4:Už jsi dlouho sám a věci, co se stanou,
se tě nedotýkaj', byl jsi bit,
všechno už jsi vzdal a postavil se stranou,
vzal sis dovolenou, chceš mít klid,
osamělý dům u rychlíkové trati,
oči za záclonou zapranou,
vlaky jedou dál a málokdy se vrátí,
život nemá brzdu záchrannou,
tak řekni, sakra, to svý "nevadí, zase bude líp" ...
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T20:38:21.456+00:00
Výsledky hledání: